Letní tábor Kamenice 2020
Úterý 28. července 2020
Jako by toho chození nebylo málo, po budíčku a snídani se vydáváme na další etapovku. Tentokrát, abychom si to okořenili, pouze jeden z oddílu viděl a vedl ostatní. Zbytek měl oči zavázané šátkem. Z trasy, která normálně trvá tak hodinku se děti vracely přibližně po dvou. Hehe.
K obědu si dopřáváme knedlo-vepřo-zelo. Ne vepřo-knedlo, ani vepřo-zelo. KNEDLO-VEPŘO-zelo. Pak se kousek přes hoďku schováváme před žárem někde ve stínu a pokojně trávíme.
Odpoledne se setkáváme s jednonohým kuchařem, který se nám chlubí, jak Jackovi a jeho posádce „okořenil“ jejich jídlo.
Nezbývá tedy niž jiného, než si jako odpolední hru dát Latrýny. Děti mají za úkol vhodit do kotlíku papírek se svým jménem, ale má to háček. Honí je u toho průjem. Pokud je průjem chytí, ztrácí jeden ze svých tří životů. Pokud jim životy dojdou, děti musí chytit zácpu, aby si život doplnily.
Večer se zatáhla mračna a hřmělo, jak kdyby měl přijít největší mordor. Nicméně to tak strašné nebylo. Párkrát nám v baráku problikla světla a pak byla bouřka tu tam.
Když se zachumláváme do spacáků, tak už z nebe nepadá ani kapka.
Tomík
