Letní tábor Kamenice 2017
Středa 2. srpna 2017
I dnes nás z rozpálených stanů vyhnalo sluníčko a rozcvičku nám zpříjemnila azurově modrá obloha. Po ranní hygieně mnoho dětí potěšila opravdu sladká snídaně, a protože vedoucím po ránu nutella s houskou moc nešmakuje, nacpali si bříška hlavně dětičky.
Po rychlé svačince, která nás osvěžila v tomto horkém dni, jsme se od Indiany Jonese dozvěděli, že včerejší Kamenické Olympijské hry byly opravdu náročné a naši hrdinové se stále necítí úplně fit. Děti se tedy vydali do lesa hrát opravdu vtipnou hru s názvem „Latríny,“ kde se musí vyvarovat „Průjmům,“ utíkat před „Zácpou“ a dostat se až k latríně kde vloží lístek se svým jménem.
Nasmáli jsme se už dost a všichni spěchali do tábora, protože se těšili na výbornou svíčkovou omáčku s domácím knedlíkem a masíčkem co se rozplývá na jazyku. Protože se všichni výborně nadlábli, polední klid probíhal opravdu v klidu, neboť jsme všichni potřebovali čas na strávení takové dobroty.
Klid ale netrvá v Kamenici věčně. Po té co naše hrdinka Liliana z nudy otevřela starou knížku řecké filosofie, zjevil se jí duch dávného myslitele Socrata a sdělil jí, že největší záporák světa se pokusil odcizit další bájný artefakt - Amforu Duší – a to přímo z podsvětí od boha Háda. Protože je to ale pěkný ťulpas, Amforu rozbil a vypustil tím duše z podsvětí do říše živých. Bylo na nás, abychom zbloudilé duše při odpolední hře vrátili zpět tam, kam patří.
Bylo to vyčerpávající, a proto nám večerní rybičková pomazánka vrátila energii na ještě náročnější noční program. I když jsme duše bloudící po říši živých dostali zpět do podsvětí, s Indym jsme se museli vydat i do samotné země boha Háda. Při noční procházce temným lesem jsme se spřátelili s pánem podsvětí, a i když se největšímu záporákovi světa podařilo zase uniknout, vymysleli jsme plán jak znovu slepit Amforu Duší v bájném jezírku znovuzrození a zvrátit tak chaos, který zloun způsobil.
Sára
