Úterý 25.7.

Dnešní den nás probouzela libá hudba plynoucí z amplionů okolo osmé hodiny a ihned po rozcvičce se davy dětí zastoupily do fronty na vskutku chutnou snídani, spočívající ve výživných ovesných vločkách s mlékem.

Ječmenné pole totiž napadli zákeřní brouci kousáci, a tak nebyl prostor pro Ječmínkovo početí. Boj byl tuhý a dlouhý, ale naše skupina si s ním nakonec poradila na výbornou, a tak jsme se mohli se slastnými výrazy tváře vrátit do naší táborové základny na propečená filátka.

Polední klid byl o trochu kratší, jelikož úporné vedro stále sužovalo náš tábor, a tak byla vyhlášena dětmi oblíbená vodní bitva. V ní proti sobě nastoupila dvě družstva, vedoucí proti dětem. Výsledkem bitvy byl věčný mír a osvěžující ochlazení všech přítomných. Po osušení a svačince se opět vyrazilo do lesa na spíše "odpočinkovou" hru, kterou nazýváme kotlík.

Úkolem každé skupiny bylo pronést kotlík plný vody přes skupiny vedoucích stojících na cestě. Jak už to tak bývá, někdo úspěšný byl, jiný nikoliv, ale pobavili se úplně všichni. Po studené večeři následovaly zájmové kroužky jako každý večer. Sluníčko zapadlo za horizont a blaničtí rytíři pro dnešek přestali zašmodrchovávat pověsti. Bohužel jen pro dnešek...honba za lektvarem pokračuje.

Dr. Vlk

---