Večerní hra 2020
čtvrtek 17. prosince 2020
Tento rok jsme se vydali na Večerní hru Prahou – Žižkovem. Vzhledem k pandemické situaci neprobíhala hra stejně, jako každý rok a byla o trochu kratší. Odměny jsme nedostávali postupně na každém stanovišti, ale až na konci celé hry. Dodržování hygienických opatření, jako nošení roušek a rozestupy byly samozřejmostí.
V pět hodin v podvečer jsme se sešli již za tmy na náměstí Radosti. Dostali jsme popis trasy a vyslechli úvodní pokyny k celé hře a poté se vydali na cestu. Dohromady jsme prošli 10 stanovišť. Na každém stanovišti na nás čekaly postavy z historie Prahy. Naším úkolem bylo poznat o jaké postavy se jedná a odpovědět na jejich otázky.
První stanoviště bylo v ulici Vozové před domem, ve kterém bydlel hlavní představitel filmu Vrchní prchni. Zde bylo jediné místo, u něhož na nás nikdo nečekal. Naším úkolem bylo se před domem vyfotit a po cestě na další stanoviště si zazpívat ústřední píseň z filmu – Severní vítr. Dále jsme pokračovali na Škroupovo náměstí. Tam jsme potkali Seiferta, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984. Poté jsme šli na roh Pospíšilovy a Fibichovy ulice, kde na nás čekala princezna, šašek a komoří, který ve středověku zastával funkci dvorního úředníka panovníka. Odtud jsme se vydali ke kostelu sv. Prokopa na Sladkovského náměstí, kde už na nás čekal sv. Prokop, jenž byl prvním opatem Benediktinského kláštera na Sázavě. Následovala cesta k domu č. 5 ve Štítné ulici. Tam jsme potkali Járu Cimrmana – fiktivní postavu vytvořenou Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem. Dále jsme šli do ulice Prokopovy, kde na nás čekal Jan Žižka s bojovníky, kteří stříleli z praků. Cesta pokračovala na Prokopovo náměstí, na němž nás očekával Prokop Holý, jeden z předních husitských představitelů po Žižkově smrti. Odtud jsme šli na Havlíčkovo náměstí, kde stál Zikmund, syn Karla IV., přezdívaný „Liška ryšavá“. Od „Lišky“ nás vedla cesta Lipanskou ulicí k ulici Chelčického. Zde nás čekal Golem, což je člověkem oživená socha, která může, ale nemusí mít podobu člověka. Golem nás poslal na poslední stanoviště, na kterém čekal samotný Karel IV., po němž je pojmenována spousta českých památek (např. Karlův most, Karlštejn, Karlova univerzita atd.).
Úplný konec byl u domu č. 29 ve Štítného ulici, kde jsme se zahřáli čajem a dostali balíčky s odměnami. Nakonec jsme si popřáli hezké Vánoce a vydali se zpět domů.
Růža
Vám všem přejeme klidné svátky, ať jste zdraví a jen to nejlepší do nového roku!
