Orienťák jaro 2017
neděle 21. května 2017
První květnová neděle s dvojkou na začátku patří v kalendáři oddílových akcí už tradičně jarnímu orientačnímu pochodu. A tak jsme se tentokrát vypravili na sever Prahy. Protože pěší trasa začínala na konečné autobusu v Čimicích, nijak jsme se hromadně nescházeli ve městě a prostě se sešli až tam. Nicméně s Matesem a Vojtou jsem se náhodou potkal už v Benešováku a významná část účastníků se pak našla v obchodu u metra Kobylisy při dokupování zásob potravin a tekutin na dnešní pochod. Na konečné jsme se pak sešli všichni – Obivanovi, kompletní Godzillovi, kompletní Baumrukovi, Eliška, ještě napůl spící Lu, Mates, Vojta, Omar, opozdilec Majkl, Šišoun, já a oproti plánu nakonec dorazila i Majda.
Z konečné jsme vyrazili po žluté a po necelém půl kilometru zapadli do větrolamu, kterým jsme prošli až k nádržím. První pauza, utáhnout boty a mohli jsme pokračovat k Drahanskému mlýnu a Prdlavé studánce. Jenže jsme se taky dostali do prvního nejnižšího bodu a následovalo tudíž nevyhnutelné stoupání, přiměřeně kruté, ale hlavně dlouhé. Když jsme pak prošli kolem dalších dvou shluků chat, cesta nás dovedla až na Brnky, kde se musela po této fyzicky náročné etapě udělat pauza.
Další úsek začal pohodově z kopečka, ale to netrvalo dlouho. Následné stoupání se stupňovalo a v uličce s názvem Skopec už začínalo připomínat vysokohorský výstup. Pak chvilku mezi chatami po rovince a nakonec sešup dolů k Vltavě k přívozu, který nás převezl na druhý břeh.
Abychom se vyhnuli kolizím, záměrně jsme nešli do Roztok po značené stezce, která se v tomto úseku kryje s cyklotrasou, ale po pěšině na samotném břehu. Netrvalo dlouho a dorazili jsme do restaurace U Koruny, kde jsme se posílili na poslední etapu dnešního pochodu. Tou bylo dlouhé pozvolné stoupání, po kterém jsme se ocitli nad Sedlcem a měli před sebou krásnou vyhlídku na Vltavu, Prahu od severu a pod námi jako na dlani malé nádražíčko, které bylo zároveň cílem a k němuž jsme seběhli po nezvykle dlouhých schodech.
Ještě poslední fotka a už nám v dáli houkal kovboják, naskákali jsme do něj a po cestě do Hostivaře po skupinkách vystupovali, jak se to komu hodilo.
Dnešní orienťák byl třetí uskutečněný v řadě, což se předtím nikdy nepovedlo, a celkově byl jubilejní desátý. Děkuju všem účastníkům, zejména těm nejmladším, že i letošní jarní trasu s přehledem zvládli a pevně věřím, že si, stejně jako já, dnešní orienťák užili. Těším se v září na loučení s létem!
Ondra
Fotky od Ondry
Fotky od Lu
