Loučení s létem 2016
neděle 25. září 2016
Léto je pryč. A tak jsme se i letos rozhodli rozloučit se s létem orientačním pochodem. Po několika letech jsme se vrátili na Českou Sibiř a na rozdíl o trasy květnové, která byla skoro celá po rovině, jsme zvolili trasu sice lehce kratší, ale zato trošku víc kopcovitou.
První skupina ve složení Obivan, Šišoun, Dodo, Tereza a já se sešla po deváté hodině ranní na Hlaváku. Ve Vršovicích přistoupili Lu s Omarem a dál stavěl rychlík až v Benešově, kde se k nám přidali ještě Vojta, Markéta a Mates, kteří se tam dopravovali kovbojákem z Říčan, protože se jim nechtělo naskakovat do našeho rychlíku za jízdy. Z Benešova jsme pak jeli dalším courákem až do Ješetic, kde byl výchozí bod pěší části trasy.
Po prostudování itineráře a mapy bylo jasné, že nás nečeká zrovna cesta po silnici do letního kina. Modrá trasa vedla všelijak a dokonce místy úplně jinak než na mapě, ale tak zase pohybujeme se v přírodě už hodně let a tak nás ani takováto situace nerozházela. Když jsme našli další důležité rozcestí, bylo už skoro poledne a tak jsme u závory na lesní cestě poobědvali nesené zásoby.
Po obědě nastalo v další části trasy nemilosrdné stoupání, dnes nejdelší a nejstrmější a tak jsme byli rádi, když se před námi konečně objevila státní silnice, u které toto ukrutné stoupání končilo. To jsme ale ještě nebyli ani zdaleka v polovině trasy. Červená nás vedla dál do Oldřichovce, okolo vysílače Mezivrata a přes osadu Buchov až do vísky Hory. Za ní sice byla poněkud neprostupná cesta, ale dalo se to krásně obejít a po chvíli jsme dorazili do Mysletic, kde jsme si zasloužili delší přestávku na doplnění tekutin a iontů.
Za Mysleticemi nás čekalo pro dnešek už poslední stoupání, krátké, ale také dost strmé. Když jsme se vydrápali na vrchol Větrov s kaplí svatého Vojtěcha a na vrcholu se vyfotili, následoval pro změnu pořádný sešup až do chatové osady Amerika. Dál jsme se už z mírného kopce dostali až do Votic, kde jsme ještě doplnili zásoby na cestu domů a vydali se k nádraží.
Vlak nám za chvíli přijel, naskládali jsme se do skoro plného vagónu a spokojeni si sdělovali dojmy z výletu, kterých dnes bylo opravdu hodně. Pak ještě přestup v Benešově a z vlaku na Prahu už pak vystupovali účastníci podle toho, kde kdo bydlí. Příjemně zničení, myslíc jen na vanu a postel.
Děkuju všem účastníkům, že se mnou šli i do takovéto trasy, která zpočátku vypadala hrůzostrašně, a jsem přesvědčen, že jsme se s letošním létem rozloučili opravdu intenzivně.
Ondra
Fotky od Ondry
Fotky od Lu
