Orienťák jaro 2015
neděle 24. května 2015
Když jsem někdy v lednu plánoval trasu na jarní orienťák, vedla trochu jinudy a opačným směrem. Jenže pak mi začaly přicházet maily: že by bylo dobré, aby to zvládli i rodiče s kočárky, že to je moc do kopce, že to předškoláci neujdou... A tak jsem trasu upravoval a kombinoval a vybavoval si, když jsem ve Středu Čech byl naposledy, kudy by se kde dalo projít. Nakonec se mi podařilo vymyslet takovou trasu, která by vyhovovala snad všem. Jenže – dva týdny zpátky jsem si jí celou prošel a s hrůzou zjistil, že druhá půlka trasy, plánovaná i pro kočárkáře, je tímto vozidlem naprosto nesjízdná. Přívaly deště v některém z posledních roků poupravily cestu z Radlíku dolů k Zahořanskému potoku takovým způsobem, že jsem ji po asi sedmi letech nepoznal. A někudy to objet by bylo, vzhledem k okolnímu reliéfu, také za trest. Kočárky jsem tedy s velkou lítostí musel odvolat. Ale slibuju, že na podzim vymyslím něco i pro ně.
Nakonec jsme se tedy v neděli v deset na Budějovické sešli v sestavě Lu, Jája, Obi, Šíša, Mates, Demolista, dvě mladší účastnice Pery s Janinou a já. U odjezdu se na nás byl podívat i Chorche, který by moc rád šel, ale na lyžáku si poněkud zničil koleno a naše dnešní trasa by pro něj opravdu nebyla. Z Prahy jsme vyrazili autobusem a za necelou půlhodinu vystoupili u vodárny v Horních Jirčanech. Orienťák začal.
U itineráře, mapy a buzoly se střídali postupně všichni. Z Horních Jirčan jsme se lesem a pak vilovou čtvrtí dostali přes nejvyšší bod trasy až do Sulic. Tam jsme dorazili na čas a účastníci mě přemlouvali, že by potřebovali pauzu na občerstvení. Měli ji mít. Po odlepení jsme pokračovali ze Sulic ven a hned na modrou a hned zase z modré doprava pryč. Nemusíme přece chodit jen po značených cestách! Zanedlouho jsme došli na kraj Nechánic, kde jsme upoutali pozornost dvou koníků.
Zatím žádná záludnost, ale ta na sebe nenechala dlouho čekat. V itineráři trasy bylo napsáno „Zelená“. Znamenalo to zelenou trasu nebo Zelenou ulici? Ale bylo nás dnes dost, tak jsme se rozeběhli po okolí a bylo jasné, že jde o ulici, byť jsme pak po ní nakonec ušli doslova jen pár metrů. Ale takové orienťáky jsou. Z Nechánic jsme se vydali cestou, kde postupně mizely domy, najednou zmizela silnice, pak i ta polní cesta a po pěšině jsme pokračovali lesem, až jsme se dostali na asfalt.
Po zapomenuté silnici s krásným výhledem jsme pokračovali až do míst, kde nás čekal pěkný sešup po cestě červené a přiměřeně dost šutrovaté. Dalším orientačním bodem bylo vedení VN, u kterého jsme z cesty šutrovaté přešli na cestu, vždyť moje trasy znáte, bahnitou. Po chvilce jsme byli z lesa venku, zkontrolovali, že za ohradníkem se nepase žádný dobytek, a vydali se volným terénem přes louku. To už jsme měli před sebou Radlík jak na dlani.
V Radlíku jsme se, po krátké zastávce u stánku se zmrzlinou, setkali s Vojtou a Markétou, kteří tam přijeli z Kamenného Přívozu. Byl čas na další pauzu s občerstvením. Po odpočinku, občerstvení se a prostudování další trasy jsme vyrazili z Radlíku na západ. Cesta kaňonem Sirotčí strouhy byla nejprve plná kořenů, pak šutrů a nakonec skoro chyběla a přes cestu byly na několika místech napadané stromy. Po necelé půlhodince jsme došli k Zahořanskému potoku a mezi chatkami jsme se protloukli až do Zahořan, kde se konalo další, neplánované občerstvení. Bylo to potřeba, trasa sice byla už převážně z kopce, ale terén nás vysílil.
Poslední etapa do Davle byla zpestřená broděním téhož potoka na čtyřech místech, takže jsme se vlastně zase dostali na tu samou stranu, ale v tom údolí to prostě jinak nešlo. Po osušení a přezutí jsme se vydali dál údolím bez civilizace, až se začaly objevovat první chatky, které lemovaly zbytek naší cesty. Příjemně zničení jsme dorazili konečně na nádraží v Davli, a protože nás občerstvovací přestávky trochu zdržely, těsně nám ujel vlak. Ale to nevadilo. Za necelou hodinu jel další, a tak jsme se ještě dolévali malinovkou, než přijel ten náš. A počasí dneska vyšlo na pochod úplně nádherně.
Děkuju všem účastníkům, zejména těm nejmladším, že letošní orientační pochod zvládli a těším se na Loučení s létem v září.
Ondra
Fotky od Ondry
Fotky od Lu
