Staré pověsti české

29. ledna 2011

K naší návštěvě výstavy Staré pověsti české bych, jako šatnářkou pasovaná vedoucí výpravy, řekla hlavně toto: Litujte všichni, kdo jste s námi nebyli.

Nejen, že jsme si osvěžili naše znalosti pověstí, ale mohli jsme si o nich přečíst brněnsky. Přečetli jsme si vtipy o Čechovi i Libuši, zkoušeli jsme unést kance jako Bivoj, dívali jsme se, jak Šemík skáče s Vyšehradu, a viděli jsme strašidla.

K tomu všemu každý z nás dostal středověké jméno a zjistil, po kom se jmenuje. My jsme si to rozhodně užili.

STÝBA