Něco navíc z programu táborových vedoucích: Běžný víkend v Kamenici
Jen málo z Vás ví, že ti, kteří se starají o Vaše děti (popř. o vás samotné), když nevědí, co dělat nebo se hodně nudí, jedou se podívat na víkend na naší táborovou základnu v Kamenici u Humpolce. Letos se nás nudilo hodně a často, a tak se stalo, že jsme se již brzy po loňském táboře sešli na malé brigádě, kde byla na programu oprava stanů. Pak se dlouhou dobu nedělo nic, až do té doby, než nás napadlo, že s podlahami v naší budově se musí něco udělat. Již nebyly v takovém stavu, aby vydržely normální běh táborů, natož pak podupávající děti na diskotékách či pár nezbedných nocležníku v podzimních měsících.
Tak již třetí den po Silvestru začaly práce na nových podlahách. Ze začátku to byla celkem zábava, ale počet koleček s hlínou vyvezených z jedné ze dvou opravovaných místností celkem rychle vzrůstal (nakonec jich bylo z každé místnosti 390). Po dvou dnech jsme byli rádi, že jedeme domů. Naše zahrada však poněkud utrpěla.
V březnu, když se začaly blížit Velikonoce a v budově stále nebylo kde spát, následovala brigáda další. Začalo se uklízet po opravách. Na štěstí nás přijelo celkem dost, a tak nám práce šla rychle od ruky.
Velikonoce byly za dveřmi a vše bylo připraveno na příjezd dětí. Avšak někdy se stává, že když si myslíte, že jste na konci, je to teprve začátek. Tak se stalo, že nám vypověděla poslušnost kanalizace. A tak ještě před Velikonocemi bylo nutné započít nové úpravy. Rozhodli jsme se, že když už rozkopeme půl baráku, postavíme zde nové sociální zařízení, které budou vyhovovat i pro provoz v zimních měsících. Po dobu dvou měsíců se z nás stal tým šikovných natěračů, zedníků, instalatérů, obkladačů, elektrikářů a hlavně uklízeček. Tak se stalo, že týden před počátkem tábora 1.turnusu byla část hotova a zbytek může provizorně sloužit po celé léto.
Tato reportáž byla napsána jako mé poděkování těm, co po celý rok pracovali na tom, aby děti prožily tento tábor v ještě lepším prostředí než v letech minulých. Všem vedoucím z Buližníku a i vedoucím dalších dvou oddílů, jenž používají tuto základnu, dále našim kamarádům, co si jen přijeli odpočinout na víkend a místo toho dostali krumpáč či lopatu a užívali si s námi. V neposlední řadě se brigád účastnili i budoucí praktikanti a dokonce i starší děti. Těm patří naše uznání a upřímný dík.
P.S. Autorem textu je Jirka Velíšek. Jazykovou kontrolu jsem spáchal já (Martin), ale to neznamená, že jsem neomylný. Ještě jsem chtěl podotknouti, že to, že je Jirka na všech fotkách, na kterých se pracuje, je pouze shoda náhod. Neznamená to, že byl z nás nejlepší. (Mimochodem - ty fotky vybíral Jirka sám)
