Koblížkův pochod 2002
Abyste věděli, jak nám bylo hezky v malebném údolíčku Šáreckého potoka, i když počasí bylo mrazivé, až se tajil dech, přichystali jsme pro Vás takovou minireportáž...tak se pěkně usaďte a hezky se dívejte...
U hotelu Diplomat se nás sešel obdivuhodný počet, včetně účinkujících postav, což nás vzhledem k zimě a předem ohlášenému množství mile překvapilo. Společně jsem se odebrali do Šáreckého údolí a naše pouť s Koblížkem i jeho ranečkem započala. Cestou jsme se střetli s nejrůznějšími postavami a byli jsme vystaveni jejich nejrůznějším rozmarům. Nakonec jsme ale nástrahy pohádek více než úspěšně zdolali a společně se podívali do Koblížkova ranečku. Hádejte, co v něm bylo!?...
Jak hezkou kouzelník vyčaroval smrtku (a děti se jí nenechaly zastrašit), jsme se mohli přesvědčit v závěru celé poutě, kde obě postavy, i když odděleně, vystupovaly. O tom, jak to bylo těžké u Čertova mlýna vypovídá fotografie, kde doslova společnou nohou dvojice vyrazila vzhůru do vrchu a čertovi nakonec zdárně unikla.A tady už nás z dálky vítá náš všemi známý a všemi obdivovaný žabák Eda. Stačil jediný polibek, abychom zjistili, že princ z něj skutečně nikdy nebude - a to i za cenu jedné mokré ponožky a boty i s nohou, jež při té příležitosti zavítaly do potoka. Nakonec se nám Kašpárka rozesmát podařilo, jak děti měly za úkol, ale byl to vskutku tvrdý oříšek... Kašpárek byl neoblomně smutný.
Po úspěšném přechodu mostku, který hlídal přímo velký Král všech skřítků Trollů, a věřte - nebýt těch vydělaných peněz od skřítka Permoníka, jenž se bláznivě zamiloval do princezny a chtěl tedy od nás poradit, jak ji získat - nebylo by to vůbec jednoduché, jsme nechali celou naši výpravu vzápětí na území pana Krále zvěčnit...Jak to dopadlo, posuďte sami. Všem účastníkům děkujeme za odvážné absolvování této podivuhodné cesty a těšíme se na další shledání; třeba na tradičním mikulášském přechodu Brd...
Akci zorganizovala, připravila a reportáž napsala Jitka
