Mikulášův přechod Brd 2001 s nadílkou
12. – 14.října 2001
Sraz jsme měli v 8.45 na Smíchovském nádraží. Pak nás vláček dopravil do Řevnic a odtud jsme už pokračovali pěšky až k místu, kde podle našich informací měl být k zastižení ten pověstný vousatá starý pán, který tak rád dává dárečky. Cesta nebyla sice nejsušší, ale nám to příliš nevadilo. Cesta vedla přes Brdy až skoro k Mníšku. Kousek nad Mníškem jsme je spatřili. Mikuláše, čerta i anděly. A nebyli sami. Z dalekého vesmíru k nám přiletěl náš starý dobrý známý pan Aspik. Kdo neznáte pana Aspika, tak vězte, že právě jemu jsme letos v létě pomohli zachránit snoubenku, kterou unesl mezihvězdný padouch kapitán Keng. Tentokráte nás však čekalo překvapení – Aspikovo dítě – malý Sulc. Sulce přivezl pan Aspik na Zemi, aby si užil Mikuláše a také aby se nám pochlubil....A chlubil se dlouho. Až z toho jeho vesmírného tlumočníka bolela ústa, jak neustále opakoval větu: "Toto je moje dítě!" No ale kdo by se nechlubil, že?
Básničky i písničky byly pěkné, i když jak se pan Mikuláš vyjádřil, někteří účastníci si mohli dát více záležet. Nakonec tedy všechny obdaroval nějakým tím pamlskem a my pokračovali dále, do Mníšku pod Brdy. Tam jsme se ještě v jedné příjemné nekuřácké restauraci ohřáli čajem a pak už hurá na vláček a domů.
