Letní tábor 1999: Truvérská výprava

Dnes již myslím málokdo z Vás ví, co, nebo spíše kdo, byli truvéři a čím se zabývali. Tak tedy: truvéři (též byli zváni minesengeři či minstrelové nebo trubadúři) byli potulní zpěváci, dost často synové či dcery z jakéhosi zchudlého šlechtického rodu či měšťanské rodiny. Cestovali od hradu ke hradu, od města k městu a zde bavili publikum svými písněmi, které zpravidla sami ke své potřebě skládali. Nechyběly humorné písně, oslavné balady či vlastní příběhy, nejvíce se však jistě proslavili tím, že skládali a zpívali písně milostné. Písně o lásce, jimiž pak vyznávali své city mladým hradním paním (či rytířům) a nezřídka slavili úspěch.

U žádné z těchto dam či pánů však nevydrželi příliš dlouho. Odjeli zase zpívat své písně někam jinam, někomu jinému. Vydáme se tedy coby potulní truvéři od hradu ke hradu a zde se budeme ucházet o přízeň krásných dam (či ušlechtilých rytířů). Pokusíme se také zvrátit nepříliš příznivý osud a ukázat světu a králi své dovednosti a schopnosti. Nebude to samozřejmě cesta bez překážek a nástrah, kterých v oné době bylo všude okolo plno, nicméně nezbude, než je překonat. Jistě se také najde celá řada konkurentů a lidí nepřejících, nicméně i s těmito bude potřeba se vypořádat.

Tábor Kamenice 99 se uskutečnil v táborové základně 78. skupiny SKALKA v Kamenici u Humpolce od 24.července do 14.srpna 1999.

Po smrti věhlasného truvéra Marigolda vyhlásil král konkurs na uvolněné místo královského trubadúra. Vítězi pak hodlal věnovat hrad, který byl nedávno zabaven loupeživému rytíři Vnocilupu Potměberovi. Proto se našich sedm zchudlých šlechtických rodů vydalo po zemi získávat si věhlas a slávu. Hned v úvodu své cesty jsme narazili na záhadného, veselého leč vykutáleného trubadúra pana Švestku ze Švestkova. Pan Švestka nám prozradil tajemství o pokladu po Vnocilupu Potměberovi ukrytém na hradě. Nabídl nám spolupráci, kterou jsme zpečetili podpisem na smlouvě. Podle této smlouvy panu Švestkovi náležela 1/8 pokladu a veškerý alkohol. A co nám bylo osudným, nesměli jsme pana Švestku za žádných okolností opustit.