Po Vysočině

Úvodní strana

Další akce

V roce 2006

Foto

Okolí Kamenice   8.-10.9.2006

Tenhle rok jsme se rozhodli prozkoumat Kamenické okolí, abychom našli nové výzvy na příští rok J. Náš puťák trval jen víkend, však věřte, že to bylo od začátku až dokonce pěkně DIVOKÝ.

Sraz jsme měli na Roztylech. Málem nám ujel autobus, ale nakonec jsme pana řidiče uprosili přes zavřené dveře. V kamenici byla malá lekce "jak spakovat bágl na puťák", co sebou a tak vůbec. Okolo jedenácté jsme se vydali k jezírku a následovala malá lekce "jak připravit nočku, aniž by si někdo rozbil nos.."

Druhý den jsme se sbalili a vyrazili do terénu. Začínalo to docela nevinně. Za Myší dírou jsme vzali do ruky mapu a busolu. Méně zkušení se pomalu zaučovali "jak zaměřit azimut 380 stupňů nebo jak se dostat podle azimutu skrz mapu do žádaného místa". Cestou jsme nasbírali mraky hub a přidali je do polívky a fazolek - mňam.

 Kája, Alice a Jindra naměřili další směr cesty. Potkali jsme ohradu s koníkama a partu lidiček, který nám dovolili si koníky pomučánkovat. Ty lidi byli trempíci z Humpolce, kteří tam jezdili do letního sídla a byli moc fajn. Asi po hodině jsme se vydali hledat místo na přespání. Našli jsme bezva výzvu (kterou v létě využijem) a tam rozbalili ležení. K véče byly buřty a další povídání o táborech.

Ráno nás vzbudila zima a houbaři. Po horkém čaji a rohlících z pekárny ala Jindra jsme vše sbalili a vydali se hledat cestu dolu. První fáze celkem šla - strmější kopec jsme si snad ani vybrat nemohli ... však pak ta cesta potokem - nakonec jsme se objevili ve dvoře mobilujícího dědečka, který nám poradil, jak se dostanem k rybníku s kačenkama (které nás budily celou noc).

Kačenkám jsme dali zbylý chleba a dál jsme pokračovali cca 7km na oběd. Prošli jsme louky a lesy až do školy v Kamenici, kde nám Jindra, Alice a Kája udělali specialitu kuchyně. Pak jsme vymýšleli, co budem dělat na Podzimky a Kája měla bezva nápad - nechte se překvapit.

Byl to bezva puťák a moc děkuji všem zúčastněným - Danájkovi, Alici, Káje a Jindrovi. Doufám, že se tu každý něco naučil a hned to nezapomněl.

Hanaja