Bejk

 

Zlatá horečka ve Stonetownu

 

Úvodní strana

Vikendovky

V roce 2003

Legenda

Foto

 

Začalo to f pátek 5.9.2003 vodpoledne, dyšsme se sešli na hlaváku. Ohnivej oř vyjel kupodivu fčas. Neš dojel, tak sem s oběma Katkama do města dopravil potravu a něco se ukuchtilo. Vypadalo to jako cukety s kusem flákoty a branborovou kaší.

 

Večer bylo krásně a takse šlo na chvíli ven. Pak se jedlo a šlo se spát. Kuci zvlášť a holki taky. Druhej den ráno se vyrazilo na cestu do Stountaunu. Nebylo to fakt lechký. Cestou se musel trefit s luku vlk, pak po laně dolů ze skály a rozdělat voheň. Před Stountawnem sme narazili na indiány. Pak uš to bylo v pohodě.

 

V General store se za mrzkej peníz nakoupily vjeci na rejžování zlata, hlavně provásky na vyznačení claimů a honem na zlatej potok viznačit zábory. Po vobědě chvilka klidu, pak holínky, mněšce a misky a hurá na gold. Teda zlata tam bylo požehnaně - skorem deset kilo. Ve směnárně nám ho vážily za jednu unci 21,86$ minus 25% pro město. Měly to chytře vymyšlený, davaj jen směnky a pořádný prachy aš ve městě. Takže rychle do města koupit další claim a o5 těžit. Fuška.

 

Kdo si spojil claimy mněl výhodu. Nejhorší bylo, že největčí valouny se válely těsně mimo claimy. Sakra práce.

 

Sem tam vyrazil do hlavní banky dostavník plnej zlata, jenže dyš byl přepaden, takse ukázalo, že je to kamufláš a zlato si už vodvezl šerif. A poctivej lupič utřel nudli.

 

Pakuš na to nebylo vydět atak jsme se vraceli do města. Byly sme pořádně hladový a to se k nám cestou spět doneslo, že nám padouši z druhýho města šlohli večeři.... Tak jsme se tam stavili a trochu jim porovnali fasádu neboli vobličeje. Buřty jsou zachráněny a hlavní lump prchá na svém železném oři někam k Humpolci nebo k čertu...

 

Po jídle votevřela banka, směnky se proměnily v doláče a šlo se podnikat, kšeftovat, bumbat a hrát hazard. Nápoje f saloonu sou vostrý jak žiletky a nejeden zlatokop notně přebral a dyš byla výtržnost skončil v base. Výběrčí daní a polismeni chudáky podnikatelé odírali daněmi a šerif střílel, že dokonce musel bejt vyhozen z báru. Casino mělo ruletu a tak zchudlý zlatokopové vydělávali tímhle stylem, taky se hrálo v kostky. Ceny furt stoupaly a pak se v saloonu tančilo. Někdy po půlnoci to všechno padlo na ústa a spalo se.

 

Ráno nám hučelo v hlavě, jenže se muselo uklízet a balit. Šlo by to hravě, dyby do toho furt nešťoural šerif. Prej ještě támhle a tohle a taky ty papíry a čí sou to ponošky a kde mám zas ty kolty. Než byl oběd, šly jsme se podívat na druhý město, trochu si popovídat a rozloučit se.

 

Pak sme si dali bizoní maso z rejží, na cestu kus sejra a salámu a ohnivej oř nás zase vodvezl na hlavák k maminkám. A zazvonil zvonec.....  zejtra školní - ach jo.

 

Jedinej gdo v Stonetownu umněl psát, ještě že to po sobě nemusím číst!!!