|
|
Mukařov
|
|
|
|
24.10. - 28.10.2007 Chata "N"
Tak tyhle podzimky byly fakt dost dobrý. Ten, kdo tam byl, ví o čem mluvím J
Ve středu večer nás Danája s Mončou šli vyprovodit na vlak směr Malá Skála. Ve vagonu bylo veselo, neboť jsme se tam sešli s dalšími třemi oddíly. Děti byly hodné a myslím, že můžu mluvit o štěstí, když napíšu, že jsme nic neztratily (viď, Lu(c)ky).
V Malé Skále už na nás čekal Ondra a pan Nejedlo (pan domácí). Odvezli nás ke krásné chatě, kde na nás čekal Kubája. Všichni jsme jim byli velmi vděční - ušetřili nám asi 5km chůze do kopce. Večer nás pak přivítal mluvčí Maličké císařovny Manfred. Rozdělili jsme se k obyvatelům Říše Fantasie a pak jsme (konečně) ulevili klížícím se zrakům.
Ve čtvrtek jsme se vydali po stopách Atreje. Cesta byla strastiplná...od Stříbrných kopců přes Černý Les až do Bažin Žalu. Tady nám stařena Morla sdělila, že odpověď na naše otázky dostaneme ve Věštírně Jižní strany od Ujulály.
Večer jsme tvořily erby jednotlivých zemí Fantasánie. Mezi tím se v kuchyni smažily řízky na celodeňák. Slečny vedoucí a prákošky vymyslely novou metodu naklepávání - "Pochval svého oblíbeného profesora".
V pátek jsme se probudili do deštivého rána, ale to nás neodradilo vydat se pokořit nějakou tu Výzvu. Přes ošklivé počasí všichni statečně šlapali. Moc děkuji za vedení Kubájkovi, DoDovi a Tomovi s Helenkou.
Večer jsme se přes Dendonoriko vydali skrze Tři Velké Brány k věštkyni Ujulále. To byly poslední chvíle poklidných podzimních prázdnin...
Z již známých důvodů začali postupně všichni "odpadat". Střevní chřipka se vyhnula jen pár jedincům, takže si určitě všichni dokážete představit, jak to vypadalo (a kdo ne, tak si pište, že to byl fakt mazec). Tady bych moc chtěla poděkovat všem, co tuto situaci pomohli zvládnout. Nechci na nikoho zapomenout, ale můj velký dík patří Káje, Alici, Ilonce, Tomovi, Lukášovi a DoDovi. Samozřejmě Danájkovi a Matýskovi, kteří v sobotu přijeli.
Velké MEGA DÍKY patří Ondrájovi, bez kterého by se snad tyhle podzimky ani neuskutečnily - jak asi víte, zastoupil Danájka v jeho nemoci. Je hezké vědět, že vám někdo pomůže nést tíhu zodpovědnosti.
I přes bezesných 48 hodin jsme hru dohráli. Vyhrála skupinka Neutrálů a Větrák vymyslel nové jméno pro Maličkou císařovnu. Dal jí jméno Aneka.
V neděli nás pak Ondra a Danájkem odvezli na vlak do Malé Skály. Odtud jsme jeli na Hlavák. Cestou jsme ještě udělali malý transport Agátky k Danovi do auta - udělalo se jí trochu nevolno... A jako by toho nebylo málo, před Prahou Dan uváznul v zácpě s našimi baťohy. Zkrátka, když se daří, tak se daří.
Myslím, že si každý užil své a pevně doufám, že si zapamatujeme ty hezčí okamžiky :)
Hanája |
|
