|
|
Podzimní prázdniny v Brumlově |
|
|
24.10.- 29.10.2003 Že nevíte kde je Brumlov? Dobře Vám tak, ten kdo tam byl, to ví. Ne, ale vážně. Brumlov je název školy v Bukovině u Čisté a je tam moc krásně. Teď asi řeknete, že nevíte ani kde je Bukovina. No přece kousek od Studence a ten je kousek od Staré Paky a ta je v Podkrkonoší a ty jsou na severu Čech. Ale už dost zeměpisu.
Můj kamarád Radek, který dělá hlavase na hodně podobném táboře jako je ten náš, nás pozval k nim, do již zmiňovaného Brumlova. Rád jsem pozvání přijal. A tak se teda jelo. A večer přijelo.
Druhý den ráno, nás děti z místního hasičského sboru pozvaly na film o hasičích a pak nám ukázaly jak vypadá takový výcvik na hasiče. Střílelo se, lezlo po provaze, ošetřovala se zranění a byla to docela sranda (alespoň pro mojí maličkost). Pak se společně s dráčkem Soptíkem hasilo, cvičilo a blblo (to je teda slovo).
Večer byla diskotéka v místním kulturáku pro tři tábory, které v okolí nacházely, pro děti z Bukoviny a pro nás vedoucí. Světelná "šou", lasery, kouřové efekty a blikající trhavé světýlko zvané "stroboskop" provázelo hudební produkci profesionálního dídžeje. Nesmím zapomenout na jednoho kluka, který byl tak hezkej, že naše Ilonka byla po zbytek pobytu zcela omámená. Dokonce přemluvila UFOUNA, aby na něj uspořádal lov s foťákem. Bohužel fotka nevyšla.
Pak přišel na řadu Halloween. Ten byl zcela v režii Haničky Kadlecové a protože ona, ač se nezdá, je pěkně škodolibá, donutila mě abych se převlékl za poustevníka, který odvypráví legendu o místních vílách a zlobě v lidských srdcích, která měla být Vámi zachráněna. Což by ještě šlo.
Kdyby ovšem...
Text jsem se musel naučit asi tak za hodinu (prý jsem chytrý a zvládnu to). Dobrá tedy. Horší už bylo, že jsem byl donucen přidělat si vousy, které s velkou chutí vyrobila kuchařka Voči ve spolupráci ze Simonou. Nejdřív vzaly vatu, tu vyráchaly v čaji, pak v kávě a ještě v něčem, co si netroufám odhadnout. Tohle jsem si musel přidělat na obličej a pokusit se to přežít. Neuvěřitelná vůně, která se z toho linula, okamžitě vymazala veškerý naučený text. Tak jsem si vzal na pomoc tahák, že jako čtu ze starých spisů, jenže na to zase nebylo vidět, protože Hanička v místnosti, kde jsem to měl odříkat, vtipně zhasla světla. Tak jsem skrz tmu, vousy a mihotání svíček vklopýtal do místnosti a vůbec netušil co budu dělat. Jak to dopadlo, víte sami. Doufám, že Vás to pobavilo stejně dobře jako Haničku.
Abych Haničce nekřivdil, program byl připravený perfektně a tak jsme mohli vychutnat divadelní představení o smrti význačné osobnosti (dle vlastního výběru). Byl jsem obohacen o znalost skutečné smrti Césara, Johanku z Akru nám předvedla Nikolka a poslední představení, které jsem viděl byl Žižkův strom v podání Kuby. Na noční bojovku jste vyrobili náááádherné dýňové hlavy a pak se nikdo nebál.
Celé podzimky jsme ukončili diskotékou, která tentokrát byla bez kouře a jiných vylomenin. Nicméně se tančilo jako o život. Pamatujete na skladbu Víteček nebo Železná Sparta? V jednu po půlnoci se šlo spát a byl konec a pohádky je zvonec.
Takže Veselí Medvědi díky a někdy zase u nás v Kamenici - Ahoj Dan |
|
